Začátkem roku 2018 jsem se začal poohlížet po nějakém skutečném „závodu“ s tím, že bych si jej rád vyzkoušel. O 5BV jsem věděl delší dobu, a tak stačilo sehnat parťáka (jedná se o závod dvojic). To nakonec nebylo tak komplikované a s kamarádem Vojtou jsme se rozhodli, že to prubneme.
Dovolím si v rychlosti říci pár slov o této akci (o jejím průběhu). Jediné, co před startem víte je to, kde je start. Na startu se po začátku závodu dozvíte 1. vrchol (nebo nástupní bod, který se do počtu vrcholů nezapočítává a až na něm se dozvíte 1. vrchol, což je prý výmysl z životního prostředí, aby se korigovala trasa), na 1. vrcholu se dozvíte 2. a tak dále… Jako bonus musíte po absolvování 5. vrcholu dojít zpět na základnu, jinak nejste klasifikovaní (můžete samozřejmě dojít třeba jen 3 vrcholy a pak se vrátit na základnu, čímž se umístíte hůř než Ti kdo dají 4 nebo 5 kopců, ale lépe než Ti, kdož se nevrátí na základnu (Ti jsou prostě vyřazeni z finálového žebříčku). Jak je zvykem, každý kopec má své časové okno a do té doby jej musíte stihnout navštívit a pípnout si čipem. A poslední záludnost tohoto závodu je ta, že nemá žádné občerstvovací stanice – co chcete jíst nebo pít, nesete si sebou nebo někde musíte koupit. Start závodu je v pátek ve 22:00 a konec v neděli v 8:00. Toliko k průběhu.
Registrace proběhla hladce – žádná tlačenice se nekonala a aniž bych se nějak extrémně snažil, měli jsme registrační číslo 1. Startovali jsme pod týmem „Rychvaldští Džuvaci“. Přípravy jsme nějak zbytečně nehrotili, našlapáno jsme něco měli, a tak jsme v den závodu (12. 10. 2018) nakoupili zásoby a vyrazili na místo. Cesta byla poměrně klidná až na fakt, že nám v Rožnově ujel autobusový přípoj, a tak jsme si dali 2 hodinky čekačky v místní pizza hospodě. Na místo jsme dojeli před 9. hodinou, provedli registraci, rychle se převlékli a šli čekat na start. Tradiční odpočet, pak rychle vyzvednout (urvat ze stolu) obálku s naším číslem a už hledat nástupní bod. Tím byl poměrně malý kopec Štípa s výškou 707m n. m. Mapy.cz to moc nebraly, což nás donutilo vytáhnout papírovou mapu a rychle hledat – naštěstí to netrvalo dlouho a už jsme šlapali tím správným směrem. Na vrchol to bylo necelých 10km a za hoďku a půl jsme již opisovali 1. kontrolní bod – Žebračka 818m n. m. Po prvních 10km nás čekalo dalších 20km, což bohužel nešlo moc dobře (beton) a tak jsme na dalším kopci byli v sobotu 4:28. Další kopec byl Čarták, Súkenická 953m n. m. což znamenalo další cca 20km a zdolání v čase 9:18 – to už se šlo poměrně dobře, slunce krásně svítilo a nebylo ani horko, ani zima. Co ale nešlo dobře, byl postup na vrchol číslo 3, Malý Javorník 1019m n. m. – drtivá většina cesty byla asfalt a v kombinaci s posouvajícím se časem a stoupající teplotou to byla trošku vražda. Nakonec jsme vrchol zdolali, ale čas 13:37 rozhodně nebyl nijak dobrý – hlavně když dalším vrcholem byl Hluboký 848m n. m. o kterém jsme již věděli, protože jsme jej náhodou našli při cestě na 2. vrchol. Tenhle kopec totiž znamenal příkré klesání a mě se podařilo si tady odvařit trochu záda. To znamenalo, že když jsme se 3 km před kontrolou zastavili v hostinci na polívku, tak jsem nebyl schopný nahodit batoh. V podstatě bylo rozhodnuto, že po 4. vrcholu jdeme zpět na základnu (i tak to bylo přes 20km). Jenže na kontrole (18:03) perfektně zafungoval Vojta a když zjistil, že posledním vrcholem je Brdo 718m n.m. navrhl, že to zkusím, protože prvních 10km je možné jít po stejné cestě a pak uvidíme – ukončit to přece můžeme vždycky… A tak jsem na to kývl a po pár kilometrech to rozchodil. Je důležité říci že tomu rozhodně pomohla zastávka v krčmě asi 5km po 5. vrcholu, kdy jsem čekal na Vojtu a mezitím si pomohl malým pivem a růžovým kamarádem – na 10km mě přestal bolet i ten prasklý puchýř :). A tak jsme to dopajdali na 5. vrchol v čase 0:31 (neděle) a odtud hurá na základnu – což bylo 12km a ještě přes 2 kopce. HURÁ! To už byla hrozná krize, protože celou dobu jsme se utěšovali tím, že nás přece nebudou už nikam tak moc vláčet… No co už 🙂 A tak jsme dolezli až v čase 3:34.
Takže sečteno 122.29km, čas 29:34, 42. místo ze 105 týmů a zkušenost k nezaplacení 🙂
